Posedlost posesivním genitivem

Dokud to byl jen sem tam nějaký ten Alenky blogísek nebo Boženky stránečky, Jazyková inkvizice se nad tím sice ušklíbala, ale... No co, holčinám to nejspíš připadá takové loztomiloucté, řekla si a rozhodla se, že to nechá koňovi.

Jenže potom... potom spatřila toto:

 

A protože se toto „toto“ zjevilo na stránkách nejčtenějšího českého zpravodajského serveru, Jazyková inkvizice se neudržela a mocně zaklela: „No toto!“

A když po pár dnech narazila na další „toto“...

iDNES.cz

A hned nazítří na ještě jedno „toto“...

 

Aktuálně.cz

...usoudila, že co je moc, to je moc.

Ne že by tu někdo měl nějaké principiální námitky proti posesivnímu genitivu, ale všechno má svůj účel. A hlavně své místo.

Návrhy ministra Nováka jsou v pořádku. Ministrovy návrhy rovněž. Návrhy ministra (bez Nováka) jsou pro kočku. V pořádku je i prospěch naší dcery. Stejně jako dceřin prospěch. Ale dcery prospěch v pořádku není. Dcery prospěch je malér. Týž malér jako výše zmíněná mluvčí Topolánka (na rozdíl od Topolánkovy mluvčí nebo mluvčí bývalého premiéra Topolánka).

Jen si ještě dovolím připomenout, že Jazyková inkvizice není první, komu obsese posesivním genitivem pije krev. Již v roce 1987 totiž Jaroslav Vozáb, člen Divadla Járy Cimrmana a – jak píše Zdeněk Svěrák – překladatel ze všech jazyků do všech jazyků, ve filmu Nejistá sezóna předčítá úryvek ze svého dopisu adresovaného Československému rozhlasu:

„Až jednou půjdu přes most Karla do Divadla národa na Stěnu čerta, uznám, že jste zvítězili. Ale upozorňuju vás, že to bude vítězství Pyrrhy.“