Bez názvu (protože by byl velmi vulgární)

To si takhle myslíte, že vás už nic nepřekvapí. Mysleli jste si to už stokrát, načež jste se stokrát dušovali, že už si to nikdy myslet nebudete, ale myslíte si to stejně, protože člověk je tvor v zásadě nepoučitelný. Inkvizitory nevyjímaje. 

Následující ukázky sice neobsahují nic, co by překračovalo meze běžné ignorance, ale až se dovíte, odkud pocházejí, taky to s vámi sekne. Nebo přinejmenším lehce zavrávoráte.

1. Na hrubý pytel, hrubá záplata. (O tomhle už se tu psalo.)

2. Lepší holub v hrsti, než vrabec na střeše. (O tomhle taky.)

3. Snáz projde velbloud uchem jehly, než bohatec do království nebeského. (Kruci, už zase...)

4. Nehas co tě nepálí. (O tomhle ještě ne, ale taky na to dojde.)

5. Přestože ZŠ Kohoutova nesplňuje žádný z definovaných bodů, spolupracuje s paní psycholožkou a tedy bude na seznamu. (A koukám, že na to bude muset dojít hodně brzy.)

6. Osoby mladší 10 let poslat své povídky nemohou. (Na tohle taky.)

A na které louce Jazyková inkvizice natrhala tuto líbeznou voničku? V repetentově deníčku? V obchodním dopisu roztržité sekretářky? V úředním dokumentu? V nedbale zredigované knize? V reklamním textu? Nebo snad v dalším z odflinknutých novinových článků? Pche, chyba lávky. V testu inteligence. Ještě jste neomdleli? Ne? Dobře, přitvrdíme. V testu verbální inteligence.

Musím k tomu něco dodávat? Ano, přece jenom by to chtělo řešení.

1. Do věty nepatří žádná čárka.

2. Ani do této.

3. Sem taky ne.

4. Sem čárka patří, a to za slovo nehas.

5. Sem rovněž, a to před podřadicí spojovací výraz a tedy.

6. Slovosled. Osoby mladší 10 let své povídky poslat nemohou. A ne poslat své povídky nemohou. A jestli jo, tak Jazyková inkvizice bude mučicí nástroje vytáhnout muset.