Jazyková inkvizice vs. (módní) policie

Pokud by se snad kdo z p. t. čtenářstva domníval, že Jazyková inkvizice nehoví světským libůstkám a po českém internetu šmejdí toliko za účelem lapání češtinářských hříšníků, svatokrádežníků a podobných zavrženíhodných individuí, setrvával by v těžkém, přetěžkém omylu.

Leč marnivost se nevyplácí, jak se nedávno přesvědčila, když rozdychtěna zvědavostí neodolala pokušení v podobě článku pojednávajícího o plesových róbách.

Za tuto neprozřetelnost totiž zaplatila náběhem na lehčí příhodu srdeční, anžto na ni hned v prvním odstavci vykoukl další důkaz skutečnosti, že novinářstvo české i nadále s pílí usilovnou pokračuje ve své snaze zbavit se veškerého nepotřebného balastu, v tomto případě znalosti gramatiky:

Pravda, článek psala odbornice na módu, nikoli profesionální novinářka. Tím spíše ovšem vyvstává otázka: Je snad finanční situace nečtenějšího českého zpravodajského serveru natolik bezútěšná, že nedovoluje zaměstnat korektora?
A nebo – ach, mé naivní srdce se tomu vzpírá uvěřit – to někdo takový přece jenom četl? Nu, rozhodnutí této vpravdě ožehavé otázky ponechám na laskavých čtenářích.

A jenom tak pro pořádek připomínám, že mezi českými substantivy se vyskytuje to, čemu říkáme jména pomnožná. A ta že se pojí zásadně s číslovkami druhovými.

Z čehož plyne, že módní policistka ve skutečnosti nevybrala pět šatů, nýbrž patery šaty.

Dodatek pro otrlé:

Zkuste si do vyhledávače zadat takové výrazy jako šest houslí, pět dveří nebo čtyři vrata.

Spatříte-li něco, co se podobá následující ukázce, vězte, že je zbytečné objednávat se kvůli tomu k očnímu lékaři. Tohle totiž brýle nespraví. Ani jedny, ani dvoje. Ba dokonce ani dvacatery.