upejpají se návštěvy
(viď, mami...) a přičinlivě obnažují vkusné ponožky. „To teda nebudeš!“
přitakávám energicky. A jedním dechem dodávám: „Ale zouvat se nemusíš.“
Pokud se rádi
kocháte zpitomělým výrazem svých bližních, taky to někdy zkuste. A až se
dostatečně vynadíváte, popřípadě až si dotyčného nenápadně vyfotíte, abyste si
ten zážitek mohli kdykoli oživit, dostůjte své povinnosti moudřejšího a
rozšiřte té nebohé duši její omezené obzory vlídně vyřčenou větou: „V botách tu
přece chodit můžeš.“
Spolehněte se, že
projevům neskonalé vděčnosti neujdete.
Inu, samotnou by mě
zajímalo, kde k tomu ty boty přišly. Někteří spolutrpitelé soudí, že možná
na severní Moravě, anžto si tam prý jistí rázovití lidičkové neobouvají nejdřív
pravou a pak levou botu, nýbrž nejprve pravý a potom levý bot.
Hm, snad. Jsou tu
ovšem dva body, jež mi brání tuto teorii jen tak beze všeho přijmout.
Za prvé chovám jisté
podezření, že se zrodila z trapně pragocentrického pocitu, že „na severní
Moravě je vůbec všechno nějaký divný".
A za druhé si neumím
vysvětlit, proč u nás doma chodili v botech všichni, přestože minimálně v posledních
pěti až šesti generacích se mezi našimi předky a příbuznými prokazatelně
nevyskytl jediný Moravan. Obávám se, že z téhož důvodu, proč si moje
babička odjakživa připadala v kalhotech celá nesvá. Dneska už to s ní
neproberu, ale něco mi říká, že v kalhotách by se možná cítila o poznání
lépe.
Jisté je jedno: V botech
ani v kalhotech mi nikdo přes práh nepřejde. Vy si doma noste co chcete, ale
budete-li se kdy písemně projevovat, čiňte tak raději v botách a
kalhotách.
Vy si doma noste co chcete... Nechybí vám tam interpunkční čárka? Milin
OdpovědětVymazat