15. března 2013

Budeme mít sex

„Už spolu skoro vůbec nespíme,“ lamentovaly zanedbávané ženy v anonymních časopisových poradnách.

Jo, to byly časy. Zlaté časy, abychom byli přesní, protože tehdy šlo ještě pořád o problém jednotlivců.

Dnes je to vážnější. Lidi už spolu nespí vůbec. Mají spolu sex. A Jazyková inkvizice z toho má záchvaty koprolalie. Což je, kdybyste to náhodou nevěděli, nezvladatelné nutkání k užívání těžkých vulgarismů.

Proto si teď představte asi tak pětiminutové pípání, takové to, jež z ohleduplnosti k nezletilé, a tím pádem dosud mravně nezkažené části divácké obce vkládají televizní technici do úst panu Pohlreichovi. A potom...

Slyšte, slyšte, neboť Jazyková inkvizice zatraceně dobře ví, kde hledat počátek tohoto smutného stavu. Ano, v dobách, kdy slovo anglické začalo být rovno slovu Božímu. Přesněji řečeno v době, kdy se redaktoři společenských rubrik přestali namáhat shromažďovat dopisy čtenářů (nebo si je aspoň vymýšlet jako blahé paměti Jaroslav Hašek v redakci časopisu Svět zvířat) a jali se přejímat články anglickojazyčné provenience.

Záměrně říkám přejímat, protože s překládáním to nemá nic společného. A staré dobré souložení, milování či – v lékařských nebo cudnějších textech – intimní styk zdaleka nejsou jediné výrazy, jež se v důsledku této zvyklosti pomalu přesouvají mezi archaismy.

Protože „to have a sex“ se česky řekne „mít sex“:


A (skoro) nikdy jinak:


Všichni bychom se notně nasmáli, nebýt zdrcující pravdy, která praví: Jazykové zvěrstvo objevivší se v médiích se mezi prostými občany šíří rychlostí, která je přímo úměrná čtverci jeho debility. Takže se není co divit, že i sami čtenáři si dnes stýskají odborníkům těmito slovy:

4 komentáře:

  1. Ano, za tohle bych taky vraždila.

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Mizérie mizerná. Ale jsou i další vraždyhodné jazykazné houby. Nadskakuju několikrát týdně, občas několikrát denně, při tom, jak se někdo bude soustředit. To jde úžasně snadno. Z důvodu duševní nedostatečnosti, ovšem. To pak v duchu slibuju, že ho budu zabít.
    Naproti tomu v dabincích a dabinzích - jak se vám líbí - a podobných jakopřekladech je spousta věcí vzrušujících, třeba most nebo jízda na kolotoči. Není těm rádoby překladatelům divné, že by je nikdy nenypadlo o mostu říct něco takového a že tak dělají z mluvících lidí hodně vyšinuté exoty? Asi ne. Mě vyšinuje ne to, že to někdo prostě neví, jak se takové věci označují česky, ale že jich je tak moc, že se ten úlet opakuje a traduje tak úporně. Tak prosím vás, česky se anglické přídavné jméno "exciting" nepřekládá jako "vzrušující", ne, opravdu ne. České vzrušení je něco spojené s pohlavním sblížením nebo i jen jakýmkoli rozčilením, vyhecováním, vybuzením, je to fyziologický jev, často psychického původu. My česky říkáme takovým věcem a zážitkům, že byly, jsou a budou ÚŽASNÉ. Taky je můžeme pochválit spoustou jiných slov, ale k těm buď je vždy příslušný nějaký jiný anglický ekvivalent a často víc ekvivalentů.
    To už snáším (špatně) i takové věci, které jsou "dechberoucí", i když by se česky spíš oněmnělo úžasem, dojem by byl omračující a sledovali bychom to bez dechu, zapomínali bychom z toho dýchat s otevřenou pusou, srdce nám usedá, tedy se nám zastavuje, šly by na nás mrákoty nebo mdloby, mohli by nás dokonce omývat, ale že by nám něco bralo dech, to opravdu nikdy nikdo neřekl, to jsem si jistý.

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za trefný komentář.
    S tím futurem je to děs, jako by čím dál tím víc lidí zapomínalo, že existuje dokonavost.
    A "exciting" je samozřejmě také famózní. Těch "počeštěných" anglických výrazů a obratů jsou stovky, možná tisíce. A taky si tu na ně ještě pěkně posvítíme.

    OdpovědětVymazat